Část druhá: Pracovní poměr
§ 30–73 zákoníku práce s praktickým výkladem, judikáty Nejvyššího soudu a vzory dokumentů ke stažení.
Obsah části
Hlava I – Postup před vznikem pracovního poměru
Výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání
(1) Výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání z hlediska kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností je v působnosti zaměstnavatele, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jiný postup.
(2) Zaměstnavatel smí vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy.
📖 Praktický výklad
Co smí zaměstnavatel zjišťovat: vzdělání, praxi, odborné znalosti, dovednosti relevantní pro pozici, trestní bezúhonnost (jen u některých pozic).
Co nesmí zjišťovat: rodinný stav, těhotenství, náboženství, politické názory, členství v odborech, sexuální orientaci, majetkové poměry (pokud nesouvisí s prací).
Zaměstnavatel nesmí při pohovoru položit otázku "Plánujete rodinu?" Pokud tak učiní a vy na základě toho nejste přijati, jde o diskriminaci a můžete se bránit u soudu s nárokem na odškodnění.
⚖️ Judikát Nejvyššího soudu
„Zaměstnavatel je povinen při výběru zaměstnanců vycházet pouze z kritérií souvisejících s výkonem práce. Dotazy na soukromý život uchazeče jsou přípustné pouze tehdy, pokud mají přímý vztah k výkonu práce na dané pozici."
Profesionální výběrová řízení
Moderní ATS systém vám pomůže vést strukturované pohovory s předem připravenými otázkami, které jsou v souladu se zákonem. Systém automaticky eviduje průběh výběrového řízení, což je klíčové pro případnou obranu proti nařčení z diskriminace.
Informační povinnost
Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy vyplynuly, a s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru.
📖 Praktický výklad
Zaměstnavatel musí před podpisem smlouvy sdělit:
- Náplň práce a pracovní pozici
- Místo výkonu práce
- Mzdové/platové podmínky
- Pracovní dobu a její rozvržení
- Délku dovolené
- Informace o BOZP a případných rizicích
Od roku 2023 musí zaměstnavatel poskytnout tyto informace písemně do 7 dnů od vzniku pracovního poměru. Pokud to neudělá, hrozí mu pokuta až 200 000 Kč od inspektorátu práce.
Transparentnost buduje důvěru
Jasná komunikace o podmínkách práce již v inzerátu a při pohovoru výrazně zlepšuje kandidátskou zkušenost. Kandidáti, kteří přesně vědí, co je čeká, jsou spokojenější a déle ve firmě zůstávají.
Hlava II – Pracovní poměr, pracovní smlouva
Vznik pracovního poměru
(1) Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.
(2) Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem.
Pracovní smlouva
(1) Pracovní smlouva musí obsahovat:
- druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,
- místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána,
- den nástupu do práce.
(2) Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně.
📖 Praktický výklad
Povinné náležitosti (bez nich je smlouva neplatná):
- Druh práce – např. "účetní", "skladník", "programátor". Může být i širší: "administrativní pracovník"
- Místo výkonu práce – může být konkrétní adresa, obec, nebo i "Česká republika" u obchodních zástupců
- Den nástupu – tímto dnem vzniká pracovní poměr, i když zaměstnanec fakticky nenastoupí
Nepovinné, ale doporučené: mzda, pracovní doba, délka dovolené, zkušební doba, doba trvání PP
⚖️ Judikát Nejvyššího soudu
„Druh práce v pracovní smlouvě může být sjednán šířeji, např. jako 'dělnické práce' nebo 'administrativa'. Zaměstnavatel pak může zaměstnanci přidělovat různé práce v rámci tohoto druhu bez nutnosti změny smlouvy."
Pracovní smlouva nemusí obsahovat mzdu! Mzda může být stanovena samostatným mzdovým výměrem. Výhodou je, že při změně mzdy nemusíte měnit celou smlouvu.
📋 Pracovní smlouva
Zkušební doba
(1) Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než:
- 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru,
- 8 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance.
(2) Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce.
(3) Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována.
(4) Zkušební doba musí být sjednána písemně.
📖 Praktický výklad
Délka zkušební doby od 1. 6. 2025 (flexinovela):
- Řadový zaměstnanec: max. 4 měsíce (dříve 3)
- Vedoucí zaměstnanec: max. 8 měsíců (dříve 6)
Důležité: Zkušební dobu nelze sjednat, pokud už pracovní poměr začal. Musí být písemně a nejpozději v den nástupu!
⚖️ Judikát Nejvyššího soudu
„Zkušební doba se prodlužuje o dobu překážek v práci na straně zaměstnance (nemoc, OČR), nikoliv však o dovolenou nebo státní svátky."
Nově od roku 2025 lze zkušební dobu zkrátit dohodou i po jejím zahájení. Dříve to možné nebylo – zkušební doba musela doběhnout v plné délce.
Automatické hlídání zkušební doby
Moderní HR software vám automaticky připomene blížící se konec zkušební doby, eviduje prodloužení kvůli nemoci a generuje dokumenty pro ukončení. V kombinaci s kvalitním onboardingem výrazně snížíte fluktuaci ve zkušební době.
Hlava IV – Skončení pracovního poměru
Způsoby skončení pracovního poměru
(1) Pracovní poměr může být rozvázán jen:
- dohodou,
- výpovědí,
- okamžitým zrušením,
- zrušením ve zkušební době.
(3) Pracovní poměr zaniká též smrtí zaměstnance nebo zaměstnavatele.
📖 Praktický výklad
| Dohoda | Oboustranný souhlas, kdykoliv, jakýkoliv důvod |
| Výpověď | Jednostranná, 2měsíční výpovědní doba |
| Okamžité zrušení | Bez výpovědní doby, pouze vážné důvody |
| Zrušení ve zkušební době | Bez důvodu, bez výpovědní doby |
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
(1) Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem.
(2) Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná.
(3) Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody.
U dohody záleží na dohodnutém důvodu. Pokud je důvodem nadbytečnost (§ 52 c), máte nárok na odstupné!
Výpověď
(1) Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec.
(2) Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná.
(3) Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52.
(4) Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu.
Zaměstnanec nemusí uvádět důvod výpovědi. Zaměstnavatel naopak musí uvést jeden z důvodů podle § 52, jinak je výpověď neplatná!
Výpovědní důvody
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:
- ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
- přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
- stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců (organizační důvody) nebo o jiných organizačních změnách,
- nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání,
- pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě zdravotní způsobilost,
- nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce,
- jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci,
- porušuje-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci soustavně méně závažným způsobem.
📖 Praktický výklad důvodů
S odstupným (§ 52 a–c):
- a) Zrušení – firma končí činnost, zavírá pobočku
- b) Přemístění – firma se stěhuje jinam a zaměstnanec nechce
- c) Nadbytečnost – nejčastější důvod! Reorganizace, snižování stavů
Bez odstupného (§ 52 f–h):
- f) Nesplňování požadavků – např. ztráta řidičáku u řidiče
- g) Závažné porušení – např. krádež, opilost na pracovišti
- h) Soustavné méně závažné porušování – opakované pozdní příchody (min. 3× upozornění za 6 měsíců!)
⚖️ Judikát Nejvyššího soudu
„Pro platnost výpovědi z důvodu nadbytečnosti není rozhodující, zda zaměstnavatel skutečně přijal organizační změnu. Postačí, že o ní rozhodl a toto rozhodnutí existovalo v době doručení výpovědi."
⚖️ Judikát Nejvyššího soudu
„Při výpovědi podle § 52 písm. h) – soustavné méně závažné porušování – musí zaměstnavatel prokázat alespoň tři případy porušení povinností v období 6 měsíců před doručením výpovědi. Na poslední porušení musí být zaměstnanec písemně upozorněn s možností výpovědi."
Výpověď pro "soustavné méně závažné porušování" (pozdní příchody, nedodržování přestávek) vyžaduje písemnou výtku na poslední porušení. Bez této výtky je výpověď neplatná!
⚠️ Písemná výtka zaměstnanci
Získejte kvalitní náhradu přes referral
Pokud propouštíte kvůli nadbytečnosti, využijte program doporučení pro získání nových talentů na zbývající pozice. Zaměstnanci doporučení kolegy mají o 45 % nižší fluktuaci a rychleji se zapracují.
Okamžité zrušení zaměstnavatelem
(1) Zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy:
- byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců,
- porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
Okamžité zrušení zaměstnancem
(1) Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže:
- podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce,
- zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.
(2) Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.
⚖️ Judikát Nejvyššího soudu
„Zvlášť hrubé porušení povinnosti musí být takové intenzity, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby."
Odstupné
(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně:
- jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr trval méně než 1 rok,
- dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
- trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr trval alespoň 2 roky.
(2) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.
📖 Praktický výklad
| Doba zaměstnání | Odstupné |
|---|---|
| Do 1 roku | 1× průměrný výdělek |
| 1–2 roky | 2× průměrný výdělek |
| Nad 2 roky | 3× průměrný výdělek |
| Pracovní úraz / nemoc z povolání | 12× průměrný výdělek |
Odstupné nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Podléhá pouze dani z příjmu. To znamená, že z odstupného 100 000 Kč dostanete čistých cca 85 000 Kč (po 15% dani), ne méně jako u běžné mzdy.