Část devátá: Dovolená

§ 211–223 zákoníku práce – nárok na dovolenou, výpočet, čerpání a proplacení. Praktický výklad s judikáty a příklady.

Nárok na dovolenou

§ 211

Základní výměra dovolené

Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce.

Výměra dovolené zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 (státní sektor) činí 5 týdnů.

Výměra dovolené pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů.

📖 Praktický výklad

Sektor Týdny Dny (5denní týden) Hodiny (40h týden)
Soukromý sektor (minimum) 4 20 160
Státní sektor 5 25 200
Pedagogové 8 40 320

Pozor: Mnoho firem nabízí 5 týdnů dovolené jako benefit – to je nad rámec zákona!

Od roku 2021 se dovolená počítá v hodinách, ne ve dnech. To je výhodnější pro zaměstnance s nepravidelnou pracovní dobou nebo kratším úvazkem – dostanou přesně poměrnou část.

Výpočet dovolené

§ 213

Dovolená za kalendářní rok

(1) Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.

(2) Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci po dobu kratší, přísluší dovolená v poměrné výši – za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu 1/52 dovolené za kalendářní rok.

📖 Vzorec pro výpočet

Dovolená (h) = týdenní úvazek × počet týdnů dovolené

Příklad pro plný úvazek (40 h/týden) a 4 týdny dovolené:

40 × 4 = 160 hodin dovolené ročně

Situace: Zaměstnanec nastoupil 1. dubna na plný úvazek. Kolik má dovolené za tento rok?

Výpočet:

  • Duben–prosinec = 9 měsíců = cca 39 týdnů
  • Odpracováno: 39 × 40 = 1 560 hodin
  • Nárok: (1 560 / 2 080) × 160 = 120 hodin (15 dnů)

⚖️ Judikát Nejvyššího soudu

sp. zn. 21 Cdo 2748/2019

„Do odpracované doby pro účely dovolené se započítávají i doby, kdy zaměstnanec nepracuje, ale je to doba, která se považuje za výkon práce – např. dovolená, překážky na straně zaměstnavatele, náhradní volno."

Doba nemoci (dočasné pracovní neschopnosti) se do odpracované doby pro výpočet dovolené nezapočítává. Dlouhodobá nemoc tak může snížit nárok na dovolenou!

Čerpání dovolené

§ 217

Určení čerpání dovolené

(1) Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace.

(2) Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance.

(4) Zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci čerpání alespoň 4 týdnů dovolené v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, pokud jeho pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok.

📖 Praktický výklad

Kdo určuje dovolenou?

  • Dovolenou určuje zaměstnavatel, ne zaměstnanec
  • Musí přihlédnout k zájmům zaměstnance, ale rozhoduje firma
  • Oznámit min. 14 dní předem (pokud se nedohodnou jinak)
  • Zaměstnanec může požádat, ale zaměstnavatel nemusí vyhovět

Povinnosti zaměstnavatele:

  • Určit čerpání min. 4 týdnů v daném roce
  • Alespoň 2 týdny vcelku (pokud se nedohodnou jinak)
  • Převod do dalšího roku jen ve výjimečných případech

⚖️ Judikát Nejvyššího soudu

sp. zn. 21 Cdo 4377/2018

„Pokud zaměstnavatel neurčí čerpání dovolené do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené zaměstnanec. Zaměstnanec je povinen čerpání dovolené zaměstnavateli písemně oznámit alespoň 14 dnů předem."

⚖️ Judikát Nejvyššího soudu

sp. zn. 21 Cdo 2193/2015

„Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy je zaměstnanec uznán práce neschopným, nebo na dobu mateřské či rodičovské dovolené. Takové určení by bylo neplatné."

Pokud zaměstnavatel do konce června následujícího roku neurčí čerpání „staré" dovolené, můžete si ji určit sami – stačí oznámit 14 dní předem a zaměstnavatel to musí akceptovat!

Proplacení dovolené

§ 222

Náhrada za nevyčerpanou dovolenou

(1) Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru.

(2) Zaměstnanci přísluší za nevyčerpanou dovolenou náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

📖 Praktický výklad

Kdy se dovolená PROPLÁCÍ:

  • Při skončení pracovního poměru (výpověď, dohoda)
  • Při smrti zaměstnance – náhrada dědicům

Kdy se dovolená NEPROPLÁCÍ:

  • Během trvání pracovního poměru – nelze „prodat" dovolenou
  • Zaměstnavatel musí dovolenou určit k čerpání

Situace: Zaměstnanec končí k 31.3. a má nevyčerpaných 40 hodin dovolené. Průměrný hodinový výdělek je 280 Kč.

Výpočet náhrady: 40 × 280 = 11 200 Kč

⚖️ Judikát Nejvyššího soudu

sp. zn. 21 Cdo 624/2020

„Náhrada za nevyčerpanou dovolenou při skončení pracovního poměru je splatná v den skončení pracovního poměru, nebo nejpozději v nejbližším výplatním termínu. Zaměstnavatel nemůže její výplatu odkládat."

Náhrada za nevyčerpanou dovolenou podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění stejně jako běžná mzda (na rozdíl od odstupného, které odvodům nepodléhá).

Dovolená při kratším úvazku

📖 Praktický výklad

Při kratším úvazku (např. 20 h/týden) máte nárok na stejný počet týdnů dovolené, ale v hodinách je to méně:

Úvazek Týdně Dovolená (4 týdny)
Plný 40 h 160 h
3/4 30 h 120 h
1/2 20 h 80 h
1/4 10 h 40 h

Situace: Zaměstnanec pracuje na poloviční úvazek (20 h/týden), pracuje Po–Pá po 4 hodinách denně. Chce si vzít týden dovolené.

Čerpání: 5 dnů × 4 hodiny = 20 hodin dovolené

Zůstává mu: 80 – 20 = 60 hodin (další 3 týdny)

🧮 Rychlý výpočet dovolené

💼 Pro zaměstnavatele

Automatická evidence dovolené

Moderní HR systém automaticky počítá nároky na dovolenou, eviduje čerpání a upozorní na blížící se konec roku. Přehledné dashboardy pro manažery i zaměstnance. Talent management vám pomůže plánovat kapacity i během dovolených.

Pokračovat ve čtení